Šiška aneb Rok 1402 byl všelijaký, jen ne nudný

Lapkové vylezli ze svých doupat, morové rány už desítky let sužují zemi, o správu se sváří kliky a klany, které se k smrti nenávidí. Rozvrácené království plné nejistoty a beztrestného řádění. České země roku 1402, kdy se odehrává film Jan Žižka, nebyly ideálním místem k žití, nýbrž státem, kde bylo možné ve víru vpádů, pustošení a mordů zajmout samotného krále. Ideální podhoubí pro dramatickou velkolepou fresku, které se ale nepodařilo vytěžit ani trochu.

Nechal jsem to týden od zhlédnutí odležet, podíval se znovu, leč dojem je pořád stejný. Výtky ohledně zbrojí a nebarevnosti či temnotě mě nechávají chladným, mrzí mě úplně jiné věci. Ale protože mi je Petr Jákl svým nasazením, schopnostmi a producentským talentem sympatický, budu aspoň trochu pozitivní, takže nejprve to pěkné:

1 Rty hlavní hrdinky.

2 Podobně přitažlivé záběry na Zvíkov, přičemž se neříká o jaký hrad jde, tudíž přehrada nevadí.

3 Majestátnost kolínského chrámu sv. Bartoloměje a jeho okolí.

4 Rozmlžený Hus tamtéž. Aspoň se netřeba hádat, zda byl malý lysý tlustý, či vousatý hubený.

5 Jindřich z Rožmberka v podání Tila Schweigera.

6 Václavův lev (doufám, že dvouocasý), dokud je v kleci.

7 Kumáni a vikingové v českých hvozdech.

8 Přítomnost Michaela Caina a dalších velice dobrých herců.

9 Hudba.

10 Historicky film odpovídal mnohem více možné realitě, než dnes záplava mudrlantů tvrdí (viz údajný znalec historických filmů Kopal, který veřejně pochybuje o tom, že mohli Kumáni v roce 1402 drancovat české vesnice i o dalších doložených faktech, což je od historika naprosto neomluvitelná neznalost, navíc se toho ten rok odehrálo daleko víc dramatického).

A teď ta negativa:

1 Působí to jako celek amatérsky. Dalo by se říct, že krom droních záběrů krajiny skoro všechno.

2 Choreografie většiny bitek je na úrovni našich středoškolských pokusů natočit třetího Conana.

3 Naprosto nevytěžené charaktery opilého Václava, tvrdého Zikmunda, krutého Žižky...

4 Žižku měl hrát Til Schweiger, Foster nemá charisma ani ksicht kruťase. A Žižka krutý byl.

5 Zmatený scénář, který je asi o lecčems, jen ne o zrození vojevůdce. A hlavně neodsýpá.

6 Lev vypuštěný z klece. Připomíná to polský seriál Zaklínač a potýkání se s gumovými tvory.

7 Nuda. A zpomalené záběry čili patos tam, kde není. Pobyt v jeskyni je nekonečný.

8 Průpovídky Michaela Caina a dialogy vůbec. Sebelepší herci nemají co hrát.

9 Podvodní souboje ve zbroji, se kterou by člověk normálně ani nevyplaval, nehledě na to, že lidi plavat neuměli, natož aby zcela obrnění vytahovali ženy z hlubin.

10 Bizarní využití hradby sestavené z jednoho vozu zahaleného dýmem při nejchabějším střetu.

Co bych filmu jako historik určitě nevyčítal, jsou historické nepřesnosti. Je to hraný film a to, že byly použity kameny naplněné vozy, což se stalo až o 22 let později, či měli špatně snýtované části zbroje, mi nevadilo ani trochu. Absurdní mi přijdou diskuse například o tom, jak je zlé, že se herci vrhali do bitev často bez přileb. Tak to prostě ve filmech bývá a je pravda, že nuzáci z lesů na přilby opravdu neměli, pokud je někde neukořistili. U Žižky a žoldáků je to pravda trochu jiné.

Velkou výtkou mnoha kritiků je chybějící barevnost středověku. Ano, středověk byl nesmírně barevný, ale lesy a skály byly za pošmourných dnů stejně hnědozelenošedé jako dneska. Nicméně uvnitř hradů z dnešního pohledu opravdu valnou část dne i noci moc světla nebylo, o venkovských staveních nemluvě. Zobrazené násilí zcela odpovídá situaci v roce 1402 a člověk bez pravidel a trestu je stejně krutý dodnes. Na Ukrajině se nedějí o nic menší zvěrstva. Naopak.

Když jsme s několika kamarády historiky na film do Lucerny šli, báli jsme se, aby to nebyla jen nuda. Částečně ano, ale momentů, kdy se člověk chtě nechtě musel smát, bylo naštěstí požehnaně. Možná ne tolik jako v americké Kněžně Libuši, ale tak tak. Pofilmová debata kroužila hlavně kolem toho, zda se posmrtně neomluvit králi bitevních scén, historicky věrné kostýmní strakatosti a bolševické propagandy Otakaru Vávrovi. Ale přece jen - tady hráli Caine, Goode, Foster, Schweiger, Roden... a v Husitské trilogii Jaroslav Vojta.

Nicméně tvůrcům přeju, aby na film přišel milion lidí a někoho to ponouklo natočit klidně komorní drama o neuvěřitelně barvitém a dramatickém vztahu Václava a Zikmunda. Je to jedna z nejzajímavějších kapitol českých dějin plná zvratů, ponižování, zrad, sexu, alkoholu, násilí, únosů, válek a intrik s celoevropským dopadem. Mohlo by se to jmenovat Bratrská láska.