Záseky

Vždycky je nějaká hudba v nějakém čase.  Něco přejde jako Morcheeba, Moby či Cranberries, ale něco se zasekne  a drží jak ten háček Sandmanovy sestry Zoufalství. Dnes tu hraje nadpozemský hudební zjev Wardruna, tak je ideální příležitost pojmenovat ty záseky:

Massive Attack (GB) - čtvrt století mně masíruje, a pořád stejně

Wardruna (NOR) - podstata mytologie, magie z útrob raného středověku

Radiohead (GB) - tak svět je creepy, že jo...

Lankum (IRL) - i Nedvědi se pokoušeli o irské balady

Archive (GB) - důkaz, že trip hop je nesmrtelnej

The Hu (MNG) - kdo Mongoly neviděl, neví, co je hudba

Bokka (PL) - polská nesnesitelná lehkost bytí, takoví lepší Fever Ray

Portishead (GB) - bez Bristolu, odkud jsou i Massattack, by byl svět chudší

Coals (PL) - ještě lehčí a ještě nevýslovnější

Green Day (USA) - jsem starej asi už

Danheim (DNK) - posun od punku k vikinským fjordům je asi přirozeným vývojem, pak už následuje dechovka...

***

Skupiny domácí

Psí vojáci - žiletky, komíny a noční Praha... a krvavé prsty na klapkách klavíru

Zrní - některé starší věci jsou dodnes naživo zázrak

Zvíře jménem podzim - umění, kolínská rovina a nádherná trumpetistka

Umakart - tohle by byla kapela, kdyby opravdu byla 

Tatabojs - když nikdy nevyrosteš, tak chrlíš lásky a lasičky

Ecstasy of Saint Theresa - nejlepší koncert české kapely, co jsem kdy viděl

Kieslowski - to nejlepší, co tu hipsterství nechalo

Lucie - platany, lůza a tak...

Mňága a Žďorp - to samé, co filmová Amélie, akorát na ně chodím dál

Už jsme doma - zámek je nám zrcadlem pohrdání

Půlnoc - je tady, protože se nevešlo Vítkovo kvarteto nebo Původní Bureš