Pekárna

Dneska mi v pekárně došel dech. A to bylo deset dopoledne. Malá J. Celá v černém a jako by nic. Jako by těch dvacet let vyznání, gest a běsů nebylo. A ona se k tomu ještě smála... Jsou chvíle, kdy se lidská řeč vzdává a odchází dát si panáka, napsal Terry Pratchett v Barvě kouzel. Jo.

A za týden zase J. Ale už zase věrná kopie své makabrózní matky. Děsivá představa, že tu v ní přežije další generace.

Láska je dobrá pro ty, co jsou schopni zvládnout to psychický přetížení. Je to jako když se snažíš přenýst plnou popelnici na zádech přes valící se řeku chcanek, psal Bukowski. No a já nosím tu stejnou popelnici dvacet let. 

A když už jsem u těch citátů (nesnáším motivační citáty), tak aspoň pár myšlenek, v nichž je přesně to, co si myslím a nechci to jen opakovat:

Najdi si, co miluješ, a nech, ať tě to zabije. (taky Charles B.)

Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost. (to řekl Benjamin Franklin a americká společnost na tom stojí)

Svoboda bez vzdělání je nebezpečná, vzdělání bez svobody je zbytečné. (nevím, kdo to Kennedymu poradil, ale je to naprosto přesný)

Umění je absolutní svoboda.