Nezbytný průvodce peklem

Od nebe nebo pekla nás dělí jeden jediný život. Nebe je prý brnkačka, ale na peklo je třeba se připravit. Jak se tam dostat? Koho vzít s sebou? Co na sebe? S kým se tam potkáte? Co byste tam neměli dělat? Kolik vás to bude stát? A jak doopravdy vypadá Lucifer? A jaké jsou základní typy rohatých démonů? To všechno se hodí vědět, kdyby vás/nás 5. dnes náhodou odnesl On. 

Ten svátek se trochu pokrytecky jmenuje Mikuláš. Po hodném biskupovi, který chudým rozdával ve 4. století dárky. Po boku mívá navíc anděla. Jenže hlavní roli hraje někdo úplně jiný. Čert. 

Jako dítě jsem byl v předvečer Mikuláše ochoten vylézt na ulici jen z donucení. A i když pak strach pominul, byly to občas lehce traumatické zážitky. Třeba když si náš přiopilý soused jednou spletl roli. Ve skvostném mikulášském hábitu a vousech z vaty mě přivázal koženým řemenem ke klice a zbil berlou. A ještě mu při tom ujelo "blblblbl", jak byl zvyklý, když jindy dělal čerta. Jeden dětský psycholog mi zase vyprávěl, že čerti vlítli na jakousi besídku, poprali se s rodiči a jeden chlapec z toho pak léta koktal. Čert má podle něj stát dva kroky za andělem a děti strašit zdálky. Já si zase myslím, že se nemá nikomu věřit, protože i Mikuláš může být čert. Každopádně si všichni pamatují tu děsivou větu: "Jestli budeš zlobit, přijde čert a odnese tě do pekla!"

Za co, Pane Bože, Za co?
Ve starém židovském vtipu se vypráví, že Bůh nemohl nikde udat svá přikázání. Až jednou potkal v poušti Mojžíše a tak se zeptal, jestli by nějaká nechtěl. "Za kolik?" ptá se Mojžíš. "Zadarmo," dí Bůh. "Tak jich beru deset!" Ve skutečnosti ale existuje sedm smrtelných hříchů, které vám peklo zajistí bezpečně. Jsou to Pýcha, Lakomství, Závist, Hněv, Smilstvo, Nestřídmost (čili Obžerství) a Lenost. 

Takhle pěkně je srovnal papež Řehoř I. Veliký v 6. století. Takže pokud jste tlustý líný cholerik se zálibou v nevázaném sexu, který se holedbá svým majetkem, ale závidí bohatším, takže nepustí chlup, máte to spočítané. K cestě do pekla stačí náležitě hřešit a pak umřít. Pokud se ale nemůžete dočkat, zkuste nějaký sopečný kráter. Aspoň Řehoř tvrdil, že přesně tudy se do pekla vstupuje, a lávu považoval za zbytky "zpracovaných" hříšníků, jejímž chrlením se v pekle uvolňuje místo dalším. Z pekla se ale asi nikdy nikdo nevrátil, ani se mu nepodařilo navázat po odbojářském způsobu spojení s naším světem, takže tam tutově nemají ani rádio, natož wi-fi, a naše představy se tím pádem trochu různí. 

Peklo plné asfaltu
Nejpodrobněji a nejdramatičtěji popsal před sedmi sty lety peklo Dante Alighieri v Božské komedii, z níž vydatně čerpají autoři scénářů a románů dodnes. A to i v případě "okrajových" žánrů jako horor, sci-fi či fantasy. Nejtajemnější český autor kultovních bestsellerů jako Noční klub či Cesta krve Jiří Kulhánek líčí ve svém posledním románu Vyhlídka na věčnost peklo velice detailně a zachovává dantovskou architekturu řady sestupných kruhů pekla. Jen je vtipnější a jeho hlavní hrdina neustále hláškuje: "Taky si začínáte připadat jak v Disneylandu? Když je hrůzy příliš, prostě si zvyknete." O čem román je? Jeden boháč se při lovu nudí, tak si najme několik hrdinů a vydají se pro Luciferovu hlavu. To se podaří, byť vypadá jako krásný nevinný anděl, jenže na Luciferovo místo nedosedne nikdo jiný než Adolf Hitler. A to už zavání solidním průšvihem... 

Ale zpět k Danteho Božské komedii. Dante zabloudí v temném lese, kde potká antického básníka Vergilia, který ho vede ke světlu. Aby se ale vyhnuli hříchům v podobě divokých zvířat, musí vejít do pekla, kam je převeze přes řeku Acheron démon Cháron, který má v očích kusy uhlí. 

Peklo má podle Danta devět kruhů. Je to vlastně obrovitý kráter, který vznikl při pádu Lucifera z nebe. Lucifer čili Světlonoš byl totiž nejmilejší Hospodinův anděl, svržený z nebes za vzpouru. Původně to slovo znamenalo Jitřenku nebo Venuši. Lucifer při svém pádu z ráje dorazil až do středu Země. Na opačné straně vznikla uprostřed oceánu hora nazvaná Očistec, kde se lidé po smrti čistí od svých hříchů. 

Pekelná jízda
Takže se připoutejte a můžeme vyrazit. Třeba skrz kráter Etny, ten není daleko. Anebo si najděte nějaký šípkový keř. I za ním se podle lidových legend skrývá díra do pekla, a proto se dodnes říká: Jděte k šípku! Pro začátek několik důležitých upozornění: v pekle neexistuje čas. Prostě to, co vás tam čeká, nikdy neskončí. Není tam ani světlo, jen věčná temnota. Tohle je poznávací znamení, že máte očistec (kde se světlo a tma střídají), za sebou a měli jste prostě smůlu. V pekle také nikdy nezmizí bolest, takže si nemáte kdy oddechnout. A v pekle samozřejmě neexistuje láska. Ale těžko čekat, že byste měli v neustálé agónii chuť navazovat nějaký hlubší vztah. 

První kruh se nazývá Předpeklí a hemží se velkými postavami lidských dějin. Ohřáli se tu dokonce Mojžíš, Noe či Ábel, kteří se odsud nakonec dostali do ráje. Potkat tu ovšem můžete Homéra či Ovidia. Dante tu narazí na velký zámek, zelené louky, smaragdovou trávu i pěknou říčku a potká Hektora, Platóna, Sokrata i samotného Caesara. Nikdo z nich nebyl pokřtěn a nikdo jen tak nemůže do nebe. Žijí proto bez bolesti i bez radosti. 

Kruhy takřka olympijské
Druhý až devátý kruh je plný hříšníků, kteří v očistci svých hříchů nelitovali. U brány do druhého kruhu hlídá obrovitý Diův syn Mínós, který se "po vší vině hříšníků pídí" a rovnou jejich nebohým duším stanoví trest, který souvisí s jejich hříchem. Třeba věštkyně mají hlavy otočené obráceně, takže místo hříšné a podvodné snahy vidět budoucnost můžou hledět jen a jen dozadu. A s tím často souvisí i vaše potřebná výbava. Podnebí se totiž v pekle po čertech liší. 

Takže co na sebe? Pokud milujete sex, tak určitě větrovku a kulicha. Druhý kruh je převelice větrný - je totiž vyhrazen pro smilníky, jimiž zmítá hurikán, tak jako jimi zmítaly vášně. Můžete tu potkat chlípnou Kleopatru, rytíře Lancelota či Helenu Trojskou i s Paridem. Pokud radši jíte a hýříte, tak si určitě vezměte pláštěnku a holínky. V třetím kruhu pořád prší, sněží a padají kroupy. V obrovských nánosech bahna se válí a blátem dusí tlouštíci posedlí obžerstvím. Svíjí se, vyjí jako psi a bojí se trojhlavého psa Kerbera s krvavým zrakem a poslintaným vousem. 

Jestli jste naopak držgrešle, začněte sportovat. Ve čtvrtém kruhu pro lakomce vás totiž čeká lahůdka - nekonečné tlačení obrovitých břemen (později zobrazovaných třeba jako pytle peněz). A protože tu nejste sami jako blahé paměti Sisyfos, ale lakomců je všude kolem jak naseto, pořád se tlačí a srážejí a jeden do druhého se pouští nadávkami tak drsnými, že by zbledl i nejeden brooklinský rapper. Přitom je to kruh plný kněží, mnichů, papežů i kardinálů. 

K jádru přituhuje
Holinky vám už nebudou stačit v pátém kruhu, což je temná bažina kolem řeky Styx, kde to bublá, smrdí a hnije. V ní se topí cholerici, jimiž za života lomcovala prchlivost a zlost.
Šestý kruh už se nachází za hradbami a zbytek pekla je vlastně obrovité město. Kus cesty zažijete dokonce ono pohádkové peklo, jemuž vládne Karel Heřmánek v pohádce s Čerty nejsou žerty. Je totiž plné plamenů. Možná by pomohl azbestový hasičský oblek, jenže i ten má svoji životnost. Každopádně se tu v hrobkách upalují bezvěrci, kteří nevěří v posmrtný život, a z hrobů kvílí i kacíři, kteří měli nějaké zásadní námitky proti katolické církvi. 

Sedmý kruh hlídá Minotaurus a je co do mučení duší velice pestrý. Ve vnější části narazíte na řeku bublající vařící krví, v níž kvílí zloději a vrazi. Snaží se vyškrábat na břeh, ale jakmile se jim to podaří, okamžitě je do krvavé polévky srazí šíp hlídajícího kentaura, napůl koně, napůl člověka. Trpí tu třeba vládce Hunů Attila. Sem je ideální kromě neoprénu i plynová maska, neb řeka děsivě zapáchá. A k tomu deštník a pevné boty, neboť cestou do středu kruhu následuje strašidelná buš, plná trnitých keřů obsypaných sebevrahy, jimž rvou z těla maso harpyje, napůl ženy, napůl ptáci. Sebevraždu totiž církev považovala za odporný hřích. Že tu vedle sebe najdete Curta Cobaina, Ivetu Bartošovou a Adolfa Hitlera, je poněkud znepokojivá myšlenka. 

V samotném centru kruhu pak leží rozpálená poušť, kde se zdánlivě pořád slaví Silvestr, ale zblízka to nejsou rachejtle, nýbrž pálivý liják z ohnivých dešťových kapek, které mučí lichváře, různé sodomity (stačil třeba orální sex či homosexualita) a ty, kteří se rouhali proti Bohu. I sem lehce mstivý Dantešoupl několik svých nepřátel. 

Meeting s Luciferem 
Do osmého kruhu si opatřete lana a skoby, protože se sem dostanete jen po slezení obrovského útesu. Je tu deset příkopů, z nichž každý skýtá jiný druh mučení. V prvním například leží podlézavci a svůdníci bičovaní démony. Pochlebníci jsou v dalším příkopu ponoření do exkrementů, které představují slova řinoucí se jim z úst. Svůj příkop mají i astrologové a věštci, svatokupečtí papežové, uplacení politici, pokrytci, zloději či podvodníci. Dante sem umístil i bájného Odyssea jen proto, že vymyslel trik s Trojským koněm. 

A ještě finále, které leckoho překvapí. Do devátého kruhu, hlídaného obry, se vůbec nepouštějte bez péřové bundy. Je neuvěřitelně mrazivý. Zde najdete všechny zmrzlé zrádce historie seřazené pěkně podle závažnosti provinění. A na úplném dně dlí on, navěky prokletý obrovský pán podsvětí - Lucifer neboli Satan. Dante tvrdí, že je po pás zamrzlý v ledu, pláče, mává křídly, jak se snaží osvobodit, a má tři tváře - červenou, černou a bleděžlutou. Každou tlamou žvýká jednoho ze tří největších zrádců dějin - Jidáše, který zradil Krista, a Bruta s Cassiem, kteří zavraždili Caesara. Ano, s jedním z nejmocnějších mužů antické historie jsme se potkali v prvním okruhu. 

Kníže pekelné
Satan čili Lucifer, ale také Belzebub, Pekelný kníže, Ďábel, Azazel... Ta jména se zaměňují, většinou ale označují nejmocnějšího protivníka Boha, který vyznává heslo, že lepší je vládnout v pekle než sloužit v nebi. Korunu tomu nasadil kultovní komiks Neila Gaimana Sandman, kde pán snů zavítá do pekla, jemuž vládne triumvirát Lucifer, Belzebub a Azazel. A Lucifera už to pekelně nebaví. K ruce mívá další padlé anděly, ďábly, démony a všemožné tvory podsvětí neboli inferna, z nichž jsou v českých zemích nejoblíbenější čerti. Už proto, že se sem tam některý údajně objeví. Buď někoho odnese, anebo dopadne velice špatně. Jako v případě svatého Prokopa. 

Tenhle zakladatel Sázavského kláštera, kde můžete dodnes otisk čertova kopyta najít, ďábla před tisícem let přemohl, zapřáhl do pluhu a vyoral s ním brázdu z rodné Chotouně u Českého Brodu až do Sázavy. Je to vlastně úvoz, měřící přes dvacet kilometrů. Původně šlo o pravěkou stezku, snad dokonce jednu z největších pravěkých staveb Evropy, ale Čertova brázda zní lépe. 

Kromě Sázavy se čerti nepochybně vyskytují v okolí hradu Houska, který je neznámější českou branou do pekel. Hrad byl totiž podle pověstí postaven přímo na skále, v níž byla průrva vedoucí do podsvětí. Paradoxně přímo nad ní údajně stojí hradní kaple a záhadologové tvrdí, že přespání v hradním sklepení je naprosto mysteriózní zážitek, kdy se vám zjevují nadpřirozené síly, nejčastěji temná postava v kápi. Na hradě najdete i fantastický peklem (vtipný protiklad betlému), ze dřeva vyřezané mechanické peklo, inspirované právě Božskou komedií. Peklo se pak jmenuje i stezka mezi skalisky na Kokořínsku či třeba rybník v Kolíně. Nejslavnější filmový vstup do pekla (pohádka S čerty nejsou žerty) je v Klokočských skalách pod hradem Rotštejn, kde v průrvě zmizí Ondřej Vetchý s Vladimírem Dlouhým a macechou Máchalovou, z čehož si tu Petr Nárožný vzteky zlomí šavli. A dole už je nečeká nikdo jiný než Karel Heřmánek. 

"Peklo jsou ti druzí"
Tenhle slavný citát francouzského filozofa Jeana-Paula Sartra přesně vystihuje podstatu pekla. Ve skutečnosti to není podzemní sluj, ale realita, kterou si lidé vytvářejí sami. William Jedna Shakespearova postava dokonce ve hře Bouře tvrdí, že peklo je úplně prázdné a že ďáblové jsou mezi námi. Stačí vzpomenout na války, krutosti, vraždění, plynové komory... Skoro každý, kdo se vracel v 60. letech z Vietnamu, přece tvrdil, že přichází z pekla. 

I Dante bral inspiraci ke svému děsivému peklu z našeho skutečného světa, jak podotýká německý filozof Arthur Schopenhauer. "Když měl ale vylíčit nebe a jeho radosti, narazil na nepřekonatelnou obtíž, protože právě náš svět mu neposkytuje vůbec žádný materiál," dodává. Je pravda, že první část Božské komedie Peklo je dodnes mnohem působivější než poslední Nebe, kde Danteho provází místo Vergilia jeho láska Beatrice. 

A když už jsme u lásky - další filozof Friedrich Nietzsche tvrdil, že dokonce i Bůh má své peklo. A tím je jeho láska k lidem. Jak to myslel, je asi jasné. I když, čert ví...