Bizárie aneb kurz negativního myšlení

Jsou oblasti, které neprobádal ani Jan Švankmajer. Zákoutí nad jiná lepkavá, nasládlá, rozměklá a plná skrytých jehel. Zákruty myšlení, kde bych za nic nechtěl zůstat, ale neskutečně mě přitahuje jejich mentální mapa.

Baviči a tv ptáči - výrobci slizu, legrandy a moudra; televize si nepouštím, neb není lepší místo, kde se ubavit k smrti, humor tady skončil s devadesátkami

Mudrci - je až přízračně neskutečné, kdo všechno nás v médiích a na katedrách školí v oblastech historie, ekonomie, teologie, teatrologie, filmologie, politologie, mediologie, pratchettovské hlavologie a hlavně etiky.  

Záhadologové a šarlatáni - ani po letech výzkumu nevím, zda jede v vyčůránky, kteří setkání s duchy a konspirační teorie o ukrytých pokladech jen chtějí zpeněžit, anebo o úplné blby, co kráčejí ve šlépějích lidí jako Himmler

Extremisti - bolševici i náckové jsou zlo a nejde o to, kdo koho volí, ale o náckovství a bolševictví zažrané v duši, křivící pohled na dějiny i současnost, v duši, která cupitá v předklonu u zadnice těch, kdo jsou zrovna v kurzu

Osazenstvo Pražského hradu - definice kolaborace, Hácha proti tomu hadr

Výrobci komplexů - mohou být stvořeny z čehokoliv (z nedostatku vzdělání, talentu, sebereflexe, chamtivosti či výšky), ale pravá tragédie nastává při setkání nezměrných ambicí s neschopností, což plodí vždycky zlo, viz malíř pokojů Hitler a přijímačky na Vídeňskou akademii či následující odstavec

Vysokoškolští učenci - s těmi chytrými dělám rozhovory, nad těmi dalšími, jichž je mnoho, žasnu. Šokovalo mě už jako studenta někdy v prváku, kolik flákačů, blbečků a intrikánů na akademiích učí, a zůstávají tam z žáků často takoví, co by si nikde jinde ani neškrtli. Pobírači grantů a okopávači kotníků. 

Estébáci - práskačtví, závistivost, chamtivost a domovnictví je především stav duše, zdaleka ne jen evidence ve svazcích, i když tam je taky pár velikánů

Kádrováci kultury - čím méně vzdělání, tím jasnější názor, čím méně talentu, tím víc pózerství, čím víc sebevědomí, tím méně sebereflexe, čím méně originality, tím víc stádnosti. Jen žasnu, kdo všechno si dneska troufá psát a dělat rozhovory o literatuře, divadle nebo historii. Padesátky jako by se vrátily.

Bojovníci z pravdu - peklo ze všech myslitelných stran, a nemusí jít jen o konspirátory, antisemity či zmagořené kališníky, ale třeba fanatiky dobra, pro které je dobré právě jen to, co stoprocentně konvenuje jejich názoru. Václava Havla mám hodně rád, ale adorovat jen ty, kdo si myslí, že si myslí totéž?