A nejhorší ze všeho jsou úředníci... Ty potvory vám vlezou všude. A strašně rychle se množí

Znáte je všichni. Okupují státní prebendy a kynou. Když před nimi nežmouláte čepici, začnou neskutečně prudit. Někteří kromě klanění očekávají automaticky i obálčičku. Když je pošlete do hajzlu, začnou se vám mstít. Na stavebních úřadech, na přepážkách inspektorátů, v kancelářích institucí včetně těch kulturních. Jistě se to netýká všech, ale výkonnost a schopnosti přemnoha z nich se rovná nule. 

A všechny je platíme.

Dialogy s úředníky patří mezi naprosté top mezi mými zápisky absurdit a debilit. Můžu si to dovolit napsat, nikdy jsem ve státní instituci nebyl ani den zaměstnán a celý život dotuju ze svých daní kromě jiného úřednice, pobírače grantů i všechny, kteří ze státních peněz velice dobře žijí. Nemyslím zdravotníky, vojáky, soudce nebo učitele na základkách a středních školách. Těm všem bych naopak přidal, zdravotním sestrám klidně pětkrát. 

Že to nejde? Ale jistěže ano.

Stačilo by přemnožené státní zaměstnance zkrouhnout na polovinu. Jestli mi někdo chce tvrdit, že ti pánové a paní na značné části úřadů a státních institucí něco smysluplného dělají, tak se hluboce mýlí. Jestli mi někdo říká, že třeba na humanitních vysokých školách zaměstnanci padají na hubu a nemají co jíst, když mají bez problémů klidně tři úvazky a pracovní dobu tráví po putykách, nemá pravdu. A pokud někdo předstírá, že potřebujeme zaměstnávat stovky a tisíce historiků, teoretiků a čehokoliv-logů, tak lže. Stačí pětina těch nejlepších, zbytek ať se zkusí prosadit v soukromém sektoru. A jejich prachy dostanou právě ti nejlepší, nejpracovitější, nejkompetentnější a nejpotřebnější.

Elegantní řešení několika problémů najednou. Jen se těch úředníků nebát.

Nepotkal jsem v životě lidi s tak nabubřelým chováním a zákeřnou arogancí, která byla nepřímo úměrná jejich nulovým schopnostem, mizivému intelektu, nedostatečnému talentu a absolutní lenosti, jako mezi úřednicemi a úředníky, kteří svým razítkem lidem ve všech ohledech schopnějším mrví životy už od starého Egypta. U nás v domě například žije tak makabrózně debilní exúřednice a podvodnice, která si své primitivně bolševické chování přenesla z kanclu i do důchodu, že by ji nevymyslel ani Kafka. 

V tomhle se od bolševika moc nezměnilo.

Jak by bylo jinak možné, že ve vedení kulturních institucí, kde údajně nejsou peníze, sedí desítky a stovky stejců, kteří pobírají stopadesátitisícové platy? Stačí si najít údaje na Hlídači státu. 

Jak je možné, že nějaký historik vede katedru a vedle toho třeba ještě řídí muzeum? A platíme ho tedy dvakrát a velice tučně? Každého napadne, že kdyby to dělali dva kompetentní lidé, měli by každý nejen solidní plat, ale taky by jedné či druhé instituci věnovat dostatek času a péče. Jak je možné, že údajný filmový historik, který nikdy nevystudoval ani historii, ani film, dělá bez jakékoliv kvalifikace profesora na dvou vysokých školách, kde pobírá profesorské platy a ještě bere třetí plat ve filmovém archivu? Jak je možné, že profesor historie vede za velice nadstandardní plat kulturní instituci a vedle toho pobírá profesorský plat na filozofické fakultě a ještě rozhojňuje své mnohoobročí výnosným podcastem? 

Žijí tihle lidé ještě ve druhé a třetí dimenzi, že to stíhají? Já je platit nechci. Vy ano?

Někdy mi přijde, že cílem téhle části populace je přisát se na stát a dojit. Najít si nějakou státní instituci, kde stačí co nejvíc žvanit a co nejméně dělat. K čemu talent a píle, když stačí z rukávu sypat moudra, kádrovat, hodnotit a mudrovat. Nulová odpovědnost, nulové výsledky a pohoda do konce života.

Nabobtnalý stát je dědictvím bolševismu a vede jen a jen k totální průměrnosti, lenosti a blbosti.

Zrovna vyšel v Téma můj rozhovor s Davidem Černým, stojí fakt za přečtení. Malý úryvek z něj dávám i sem. Bavili jsme se mimo jiné o lidech, kteří rádi rozhodují. 

O všem.

Co úředníkům na tvojí soše vadilo?

Já jsem byl podle nich tak neuvěřitelně drzej, že jsem se jich nezašel zeptat, jestli můžu. Jestli vůbec smím udělat sochu na soukromém baráku. Možná, že kdybych tam přišel a šoupal nohama, tak by jim to bylo jedno a nesnažili se to překazit. Jenže když viděli, že se s nimi vůbec nebudu bavit, hned se ozvali. Jenže názor té paní je zcela irelevantní. Prostě mě ani nikoho jiného nezajímá. Kdo to je?

Ale proč tě to tak popuzuje ještě dnes?

Protože to je obecný problém. Všichni tihle lidé chtějí rozhodovat. Protože sami nikdy nic nedokázali, jediná jejich ambice je rozhodovat o tom, co udělali ostatní. A berou na to docela solidní, až milionové příspěvky. Takový spolek vytáhne peníze z kapes daňových poplatníků a mně budou říkat něco o tom, že já jsem establishment? Že si dělám, co chci? Zavolejte libovolnému politikovi a uvidíte, jaký jsem establishment. Už jsem myslím poslal do prdele úplně všechny, protože věci říkám otevřeně.

Nicméně názor úřednice byl ve zdejších končinách vždycky posvátný.

Vždycky a nezměnilo se to. Stačí si vzít Národní galerii, která, jak jsem s překvapením nedávno zjistil, pořád ještě existuje. Má teď ředitelku, podle které je nejdůležitějším úkolem galerie na následující rok reflektovat a vyrovnat se s českou koloniální minulostí. Naprosto vážně, to jsem si nevymyslel. Fakt si nedělám prdel.

Jistěže ne, jakýsi spisovatel přece plánoval hned po vniku republiky zřízení československé kolonie v Togu. Akorát k tomu překvapivě nedošlo, což je ovšem asi detail.

A tihle lidé ovládají nejdůležitější umělecké instituce v zemi! Podívejte se na Akademii výtvarných umění. Jeden ateliér vede jako profesor omyl, který považuje za umění to, že vystoupí nahatej na zahradě fakulty před dětmi, hrabe se v hlíně a řve.

Nemohu soudit, třeba k tomu ona pedagožka dospěla dvacetiletým intenzívní výzkumem. Titul si člověk musí zasloužit.

To ale přece nejde ani komentovat. Tohle je náplň ateliéru na vysoké škole? Kolik stojí provoz takové školy? Stovky milionů. Akademie, Umprum a FAMU jsou v přepočtu na studenta nejdražší školy vůbec, dražší než medicína. A dělá se tam tohle? Řekni mi jediného dobrého výtvarníka, který dneska učí na Akademii. Jediného.

Tak učili tam Jaroslav Róna, Zdeněk Beran….

Ti už jsou samozřejmě dávno pryč.

Zrovna na AVU dnes fakt nevím.

Blbý co? A věřte mi, že chyba není v tobě. Po sochaři Lukášovi Rittsteinovi, který byl loni velice podivným způsobem odejitý, převzal ateliér člověk, který se studiem skončil dva roky předtím. Nemá za sebou nic. A chce učit studenty? Co?

Na vysokých školách často zůstávají učit ti, kdo nejvíc přikyvují kantorům, to je přece známá věc.

Je to v háji. Zvenčí nikoho, kdo něco umí, na ty školy nepustí. Udělá s tím někdo něco? Jak se jmenuje ministr školství?

Bek.

Kdo? A udělá s tím někdo něco? Neudělá. Protože kdo jde dneska do politiky? Zoufalci. A kdokoliv by byl schopen něco udělat, tak ho sejmou. Musíte leda kývat, pak máte šanci tam zůstat. A je šance, že se někdo z nich podívá třeba na peklo zvané dotace? U divadel je chápu, ta by bez nich existovat asi nemohla, ale co filmy? Ještě dvacet let zpátky tu vznikaly klidně bez dotací, zatímco dnes jsou bez nich nevyrobitelné. Musíte je mít zaplacené už před natočením a podle toho to potom vypadá. Nedá se na to koukat. Pokud se totiž budou dotovat zbytečnosti, na které nikdo nechodí a nikdo je nechce, nic se nezmění. Proč proboha máme platit výstupy na Akademii, při kterých se válí nevábný tvor v hlíně?

A byl by rozdíl, kdyby ta paní byla štíhlá?

Nejspíš by katarze nebyla tak intenzivní...

Stejně by to nemělo moc společného s uměním, ne?

To je pravda, ale aspoň by to mělo nějakou estetickou hodnotu.

Třeba to byl záměr.

Je to možný, ale já vůbec nechápu, co se tam vlastně učí. Chápete, že všechno, co nejen tahle paní dělá, platí stát. Jsou to peníze, které dávají maminky s dětmi, samoživitelky a my všichni. Ukažte mi soukromníka, který si ji pozve domů, aby mu tam dělala performanci. Všichni jsou tam placení ze státních prachů a snaží se tam udržet, protože vědí, že když vypadnou ze státní instituce, jsou v prdeli. To je jediná jejich obživa. A to je tragédie té školy.

Tak tam jdi učit.

Za tohodle stavu? Nikdy. Já si školy pamatuju z devadesátek. A že je to jen nějaký standardní generační rozpor, jsou bludy. Pro nás byli učitelé osobnosti. Tykali jsme si s nimi, ale vážili jsme si toho, protože něco uměli. I ten Knížák byl osobnost. Všichni jeho studenti ho milovali. To je známá věc.

Mluvíš o člověku, se kterým jste se asi dvacet let nenáviděl.

A šest let jsem se s ním soudil. Že udělal sviňárny, je pravda, ale že byl osobnost taky. Že se nesnášíme, neznamená, že s ním nemůžu souhlasit s nějakou partikulární věcí, což je zrovna názor na české umělecké školy. Nedávno o AVU napsal otevřený dopis, který bych okamžitě podepsal. Tehdy tam ale učilo plno takových lidí, stejně jako na Umprum. S architektem Bořkem Šípkem jsem se hodněkrát pohádal, nějaká jeho práce se mi nelíbila, ale plno jeho věcí ano. A hlavně něco uměl a byl to super chlap a světová kapacita. Sochař Kurt Gebauer byl prakticky můj adoptivní otec. Tihle lidi přežili bolševika, přišli na Akademii a Umprum a měli už za sebou hromady práce.

A neznechutilo je to tam časem?

Ano, a mohli si odejít, kdy chtěli. Pro tyhle lidi to nebyla obživa, oni se uměli uživit svými věcmi. Bořek vůbec nevěděl, že má mít na škole nějaký plat, a tak řekl, ať to pošlou někam na charitu. Přijde mi, že tehdy tu opravdu byly osobnosti, zvlášť v generaci před námi, které jako by dneska zmizely. Studenti na těch školách nemají kolem vůbec žádné osobnosti, které by je inspirovaly. A nejde jen o AVU. Dneska vidíte na FAMU strašnej průser, co se řízení týká. Nakonec to řešila i policie. Dokumentární katedra vyloženě líheň bolševiků. Podle mě se tam místo filmu komunismus vyučuje. Ostatně taky neznám žádného novináře, který má žurnalistiku. Ty jo?

Asi ano, ale uznávám, že to není škola, kde by tě byli schopní cokoliv naučit. Za jak dlouho lidi přestanou chodit ven a budou se utápět jen na sociálních sítích?

Třeba to tak nedopadne. Vidím sem tam záblesky, že to není beznadějný. Třeba zrovna to, že se tam nakonec podařilo ty bestie narvat, že na Máji ty motýli přese všechnu facebookovou nenávist visej. A stejně tak se teď suprově podařilo, že ta socha od Myslbeka zůstala na nakonec na akádě viset.

Myslíš jeho Krista na kříži?

Ano, přežil i komunisty, ale nedávno vedení rozhodlo, že ho od vchodu přesune pryč, aby nedráždil. Naštěstí tam nakonec zůstal. To je jiskřička, že se tam třeba něco změní. Dneska vlastně ani nevím, proč se tam někdo vzhledem k úrovni té školy hlásí. Ale dobře, vezmou je, protože ty nároky asi nebudou nijak obrovské, stačí se podívat na film Zkouška uměním o příjimačkách na AVU. To je peklo.

Mě u toho filmu šokoval kontrast mezi obrovským sebevědomím a neumětelstvím uchazečů. Dřív byly nároky jiné?

To se vůbec nedá srovnat. Pro nás tehdy bylo strašně složitý se na školu jen dostat. Na Umprum mě vzali až napotřetí. A to byly teprve příjimačky, samozřejmě po nás pak chtěli zvládnout precizně všechno, od obhájení návrhů po řemeslo. Dneska se tam lidi za pět let vůbec nic nenaučí. Leda chodit se zavázanýma očima po Stromovce a řvát. Tu školu nějak prolezou a co pak? Rodiče je celou dobu fedrovali prachama, tak jim řeknou, že by si je mohli taky začít vydělávat. Oni zkusí být nejdřív influenceři, pak se to třeba nepodaří. Tak zkusí někde svléknout a předvést něco podobného, co jejich paní profesorka. Když mají kliku a adekvátní tělo, můžou pak skončit u tyče. V lepším případě. Soukromí investoři se na ně každopádně vykaslou, protože když nic neumí, proč by jim něco dávali?

Co si počnou?

Nezbude jim než se přilepit ke státním prachům. Všichni totiž chtějí mít prachy, i levičáci. Ale protože to po té škole neumí, dělají věci, které neprodají. K čemu potřebujete ke každé vystavené věci stránkové vysvětlení? Číst si chci knížky, do galerie si nechci chodit prohlížet hromadu písku a k němu číst půlmetrovej text na zdi, kde se dozvím, že to sice vypadá jako písek, ale je to písek, který nejenže vyjadřuje současnou neutěšenou situaci, ale taky reflektuje jiný písek, který sem nebyl přivezený Uberem jako tenhle, ale normálním taxíkem. A když se jim nepodaří přisát na peníze daňových poplatníků přes státní instituce, tak se třeba něco pomalu změní. Možná začnou malovat a zkusí prodat své obrázky v kavárně za pět litrů. Najednou zjistí, že lidi o deset let starší, kteří se dodnes válí v ateliéru a nazí na sebe hází hlínu, nemají obživu, pokud vypadnou ze státních podpor. A třeba jim dojde, že je dobrý něco umět.