Les temps sont durs pour les rêveurs.

Dívejte se dobře... Občas narazíte na člověka, který vám vyrazí zbraně z rukou i slova z úst. Který vám svou kuráží setře machrování z čela. Který vás uhrane přímostí a jehož charisma vás semele jak nečekaná přílivová vlna. Dodnes jsem se z ní tak úplně nezvedl.

Hodili ho do hromadného hrobu jako pytel. Přesně před 230 lety. Ale začněme... od začátku.

Od nebe nebo pekla nás dělí jeden jediný život. Nebe je prý brnkačka, ale na peklo je třeba se připravit. Jak se tam dostat? Koho vzít s sebou? Co na sebe? S kým se tam potkáte? Co byste tam neměli dělat? Kolik vás to bude stát? A jak doopravdy vypadá Lucifer? A jaké jsou základní typy rohatých démonů? To...

Zrovna jsem dočetl Zašlou chuť morušek od Miloslava Nevrlého. Má to i po letech ohromnou sílu. Inspirativní jsou pro mě právě takoví samorosti. Kultivovaní nebo přírodní, civilizovaní nebo barbarští, liberálové nebo konzervativci. Kdo chce vidět, musí kašlat i na ty příkopy. Jediný, koho nesnáším, jsou fanatici. Mezi Werichem a Voskovcem si vyberu...

Komunismus neporazili studenti ani disidenti, zamudroval k 17. listopadu silně dezorientovaný inženýr Klaus, sám vysokoškolský profesor. Takže dnes to bude něco ke Dni studentů, k němuž doufám snad nebude řečnit další rudý nok, rektor a svazák Zima, makabrózní ostuda slovutné univerzity. Chci, aby studentům už nikdo neubližoval. A na konec...

První věcí, na kterou jsem každý den hned po probuzení myslel, byl oběd. Představa děsivě fousaté kuchařky, která vítězoslavně přiváží odkudsi dvoukolák přetékající tučným masem. Smrtící kombinaci sádla, kližky a rosolu. Tři roky snahy nacpat do sebe u separátního stolečku hanby ten gumový obrovský dusivý mimozemský objekt a silou nacpávané husy...

Asi nejlepší letošní film. Určitě to není film o středověku. A není to ani zdaleka jen film o znásilnění. Je to jednoduše o tom, jací jsou muži kokoti. Všichni.

Kapitola začínajícího podzimu z knihy Duše a dušičky, která se dotýká syrově surových událostí střídaných s impresí, depresí a obsesí. Obsedantně impresivních depresí.

Dnes je to 200 let, co se narodil jeden z nejstatečnějších, nejtalentovanějších a nejjasnozřivějších Čechů. Co by dnes říkal Havlíček, který nesnesl vlastenčení, národovcům a kolaborantům vydávajícím se za vlastence? Jak moc by se jakožto znalec ruské duše vysmál pro panslavismus horujícím kremrolím? Co by si asi pomyslel o novinářích, kteří oč...

Každá skutečnost má okraje, které ji ohraničují. Většinou jsou zajímavé a důležité. Ať jde o všemožné odstíny kultury, složky společnosti, valéry vztahů či způsoby myšlení... Ovšem v případě politického vnímání světa jsou krajnosti nebezpečné a páchnou šibenicí. Ať je to svět rudé bolševické zuřivosti, anebo hnědého fašistického bahna. Kdo se smočí...

Je fajn, že naše kniha rozhovorů o obyčejných i mimořádných životech našich předků je už dva týdny po vyjití v padesátce nejprodávanějších knih. Na tenhle žánr docela solidní výkon. Holt zřejmě slušnej oddíl...

Je děsná móda předhánět se v tom, jak fanatičtí, hloupí a naivní jsou aktivisti, kteří upozorňují na ekologickou katastrofu, která je ve větší či menší míře nevyhnutelná. Už proto, že se právě děje. Fanatičtí, hloupí a naivní jsou ovšem právě rozšafní bohorovní stejcové, kteří tahle moudra o ekofanaticích, ekoteroristech a Gretině nevyrovnané...